pátek 9. června 2017

LOUTKÁŘ Z GHETTA - Eva Weaverová


Originální název: The Puppet Boy of Warsaw
Překlad: Jiří Balek
Počet stran: 309
Rok vydání: 2013
Vydala: Mladá fronta a.s.



I v nejtěžších okamžicích našich životů zůstává naděje….


Eva Weaverová je německá spisovatelka, umělecká terapeutka a umělkyně, kterou jako mnoho Němců i ji trápily události druhé světové války, které ji inspirovaly k napsání její první knihy - Loutkáře z Ghetta.

Tak jako Pekařova dcera, i Loutkář z ghetta se odehrává ve dvou časových rovinách. V New Yorku v roce 2009, jde třináctiletý Dany se svým dědečkem na procházku a cestou uvidí reklamu na loutkové představení Loutkář z ghetta, která starého pána velmi rozruší. Okamžitě se vrací domů, ze skříně vytahuje starý kabát a začíná vyprávět svůj příběh, který ještě nikomu nevyprávěl….

Jsme v polské Varšavě v roce 1938, kde tu se svojí matkou a dědečkem žije i dvanáctiletý židovský chlapec Mika. Dědeček si právě nechal ušít parádní kabát na míru, který je opatřen mnoha kapsami.

Začíná postupné, ale systematické pronásledování Židů. Protižidovská opatření se neustále  zpřísňují, až jsou židovští obyvatelé nuceni vystěhovat se ze svých bytů a je jim vyčleněna  malá část Varšavy, kde mohou žít. V této chvíli nastává opravdové peklo. Všude je nedostatek všeho, obyvatele trápí hlad a každý má strach o život. Když po dědečkově smrti Mika zdědí jeho kabát, zjišťuje, jaké poklady ukrývají kapsy. Mimo jiné zde nachází loutky, které ho drží při životě, díky nimž se stane známým jako Loutkář z ghetta, ale bohužel také neunikne pozornosti německých vojáků, kteří také touží po zábavě.



Kniha je rozdělena na dvě části. První část vypráví Mika, židovský chlapec, který je nucen velmi brzy dospět, aby se mohl postarat o svoji rodinu. Je to také ale příběh tisíců jiných lidí, kteří v ghetu čekali na svoji smrt vyhladověním nebo na transport do vyhlazovacích táborů, po nichž zůstaly na peroně jen zavazadla, která již nebyla potřeba.

S postupem času se mladí lidé, mezi nimi i Mika a jeho sestřenice a zároveň první láska Ellie snaží postavit Němcům na odpor a mezi zdmi poloprázdného gheta se formuje odboj a Mika se musí rozhodnout, zda se pokusí uprchnout nebo bude bojovat, i když šance na přežití v ghetu je mizivá.

Měl jsem pocit, jako bych se topil. Max byl obyčejný voják wehrmachtu, ne příslušník SS, ale i on tvořil součást oddílů, které nás naháněly na Umschlag. Přesto riskoval a zachránil moji mámu, tetu a mě nechal jít. Proč? Viděl ve mě něco ze svého syna? Zbyla v něm snad nějaká jiskra lidskosti, která se chtěla v tomhle posledním gestu projevit?

V těch příšerných dnech se už nedalo nic předvídat. Logika se vytratila a zbyla jen krutá nevyzpytatelnost osudu. Jak jsme měli poznat vojáka, který si pamatoval, že je vlastně člověk, od toho, který bezmyšlenkovitě přijímal a plnil rozkazy? Viděl jsem, jak se ty krysy mění mrknutím oka. Zatímco nás jejich barevné propagandistické plakáty ukazovaly jako havěť, vojáci s oblibou sledovali naše vystoupení, nechávali se bavit našimi hudebníky a kabaretními umělci, ale druhý den pak opět bez váhání vraždili.

Druhá část vypráví příběh Prince, loutky, kterou dal Mika německému vojákovi Maxovi, za záchranu jeho matky a tety z transportu. Byla to jeho nejmilejší loutka a nyní, po válce míří s Maxem a ostatními německými vojáky, nyní ruskými zajatci na Sibiř, do pracovního tábora. Strany se obrací a nyní někdejší páni světa zakouší zimu, únavu, hlad a strach a naděje na propuštění v nedohlednu. Max nachází útěchu v rozhovorech s Princem a i v loutkových představeních. Ale Max nechce strávit svůj život v lágru, a proto se rozhodne utéct, riskovat, že zemře na útěku a loutku Prince si bere sebou.

Jaké osudy čekají Miku a Maxe, jak bude probíhat jejich život v dalších letech a vrátí se Princ ke svému původnímu majiteli?

U čtení Loutkáře z ghetta, hlavně části o Mikovi, mi bylo neskutečně smutno. Co udělali Židé, že byli takhle stíháni? Jak to svět mohl dovolit? To se celý svět zbláznil? Co se stane lidem v mozku, že z normálních lidí, kteří mají rodinu, děti, se stanou zrůdy, které se mohou zúčastnit masového vraždění nevinných lidí. Tyto otázky mi běžely hlavou při čtení.



Ve druhé části se přiznám, že jsem prožívala jisté zadostiučinění a Němcům jsem ten lágr vyloženě přála. Jenže nic není černobílé, i němečtí vojáci jsou lidé. Někteří si na Sibiři uvědomili, že jim vlastně tento trest patří, jiní se hájili, že jen plnili rozkazy ale hlavně, byli zmanipulovaní vůdcem a najednou jim došlo, že je konec, že jim nikdo nepomůže, sny o Třetí říši se rozpadly na prach, důstojníci gestapa utekli do jižní Ameriky a oni vojáci si tu odpykávají trest.

Tato kniha je i o tom, že po válce už nic nebylo jako dřív a všichni jí byli poznamenaní. I když přežili a vrátili se domů, ke svým ženám a dětem, přesto několikaleté odloučení způsobilo odcizení. Vojáci, kteří odešli bojovat za svou zemi už nikdy neměli klidný spánek.

Také je zde ukázáno, jak byly další poválečné generace konfrontovány s válečnými událostmi, kdy na jedné straně je hodný dědeček a na druhé straně fotografie z koncentračních táborů a miliony zabitých nevinných lidí.

Loutkáře z ghetta doporučuji k přečtení, je to dojemná kniha o odvaze a naději. O hrůzách války, které by neměly být nikdy zapomenuty a neustále připomínány filmy a knihami. Zvlášť mi tato kniha přijde vhodná pro chlapce a mladé muže, protože hlavně o těch je, o jejich odvaze bojovat a nevzdát se.

Dobře se čte, děj ubíhá, nejsou tu žádná hluchá místa, příběh je neotřelý, vyvolá ve vás plno emocí, budete se vztekat, jak se něco takového mohlo dít a budete plakat pro všechny, hlavně pro děti, kteří měli tu smůlu a narodili se v této nešťastné době a to účelem knih s válečnou tématikou je a proto si Loutkář z ghetta zaslouží 95 %.



Nejlevnější cenu knihy Loutkář z ghetta najdete na Srovname.cz

4 komentáře:

  1. Pěkná recenze. Knížku mám doma. Moc se mi do ní v poslední době nechtělo, ale po tvé recenzi se to změnilo. Tak doufám, že se k ní brzy dostanu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Sabi, mě se do ní taky moc nechtělo a díky obálce je taková nenápadná, člověk by vůbec nečekal tak silný a rozsáhlý příběh :)

      Vymazat
  2. Perfektní recenze!!! Při čtení si to asi hodně prožívala vid. Vypadá to, že to je napsané opravdu precizně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) Já tady ty knížky z války dost těžce nesu a po přečtení Modrého bicyklu jsem se jim několik let cíleně vyhýbala, protože jsem si říkala, že čtu pro radost a ne abych se psychicky týrala. Ale teď jsem na ně dostala chuť a tato už byla třetí, tak se to ve mně zase nastřádalo. Ale jednou za čas je potřeba si tuto dobu připomenout, abychom si uvědomili, jak se vlastně máme dobře :)

      Vymazat