neděle 9. října 2016

SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI



Autor: Ransom Riggs
Originální název: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children
Překlad: Bronislava Grygová
Počet stran: 358
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2016 (Druhé vydání)



Tajemný ostrov, opuštěný sirotčinec, zvláštní sbírka velice podivných fotogragií…




Nyní šestnáctiletý Jacob už od dětství slýchal od svého dědečka Abeho příběhy z jeho dětství, které strávil v sirotčinci. V sirotčinci, kde bylo pořád léto a bezpečí. V sirotčinci, který vedla slečna Peregrinová a kde s ním bydlely podivné děti a kam nemohli stvůry a netvoři. Čím byl Jacob starší, tím mu přišly příběhy nedůvěryhodnější, snažil si je rozumově zdůvodnit. Dědeček, coby polský Žid se dostal do sirotčince, aby se zachránil před netvory, nacisty, kteří zabili celou jeho rodinu. Ale dědeček měl fotografie. A na nich děti, velice podivné děti…

Příběh začíná úmrtím dědečka, oficiální zdůvodnění jeho smrti bylo, že jej napadli psi, ale Jacob viděl něco jiného, hrůzostrašného netvora, z kterého tuhla krev v žilách. Dědeček se snažil Jacobovi něco sdělit, ale Jacob to vůbec nechápal…

“Najdi toho ptáka. Ve smyčce. Na druhé straně starcova hrobu. Třetího září 1940.” Pokýval jsem hlavou, ale viděl, že nechápu. Z posledních zbytků sil dodal: “Emerson - ten dopis. Řekni jim, co se stalo, Jákobe.”

A tak se Jacob vydává na tajuplný ostrov u břehů Walesu, ale nachází jen trosky toho, co kdysi bývalo krásným domem. A navíc mu místní pamětník potvrdil, že všechny děti ze sirotčince zemřely při náletu. 3. září 1940. Ale co když jsou stále naživu?

Nevím, jestli je ještě potřeba připomínat příběh, který se váže ke vzniku téhle knížky. Kdy autor, Ransom Riggs, chtěl vydat sbírku starých fotografií podivných dětí posbíraných různě po tržištích, ale vydavatel mu poradil, aby k nim přidal ještě příběh a tak podivné děti dostaly sirotčinec, ředitelku Peregrinovou a my parádní čtenářský zážitek obestřený rouškou tajemna a strachu.

Popravdě, tuhle knížku jsem objevila už dávno. Zaujala mě svojí obálkou, na které je právě jedna taková fotografie. Pak jsem ale četla jednu ne úplně pozitivní recenzi a tak jsem ji pustila z hlavy. No a před pár týdny jsem se k ní zase dostala a to díky Nakladatelství Jota a filmu, který byl podle ní natočen. Knížka dostala krásnou filmovou obálku, bylo kolem ní trošku povyku a tak jsem si řekla, že ji zkusím. Ještě jsem váhala, které vydání si mám objednat. Lákaly mě obě, ale nakonec jsem dala přednost novějšímu vydání s filmovou obálkou. A když mi knížka přišla, byla jsem nadšená, protože nejenom, že byly v knize fotky z filmu, ale i všechny fotografie dětí. Kniha je opravdu krásná a i uvnitř je moc pěkně graficky zpracovaná.

Zdroj


Ale teď k obsahu knihy. Ukázalo se, že ne vždy je dobré, dát jen na jednu recenzi, protože co se líbí jednomu, nemusí se líbit jinému a opravdu je dobré, přečíst si názorů víc. Knížka mě bavila hned od začátku. Příběh začíná v současnosti a celkem rychle nás vtáhne do děje. Žádné unylé rozepisování na stopadesáti stránkách, ale hned akce. Příběh je vyprávěný v ich-formě, šestnáctiletým Jacobem. Jestli by měl někdo strach, že Sirotčinec je kniha jen pro teenagery - jako zpočátku já,  tak to mít nemusí. Jacob mi byl hned sympatický, kluk z bohaté rodiny, normální teenager. Samotář bez přátel. Mě ho bylo trošku líto, protože toho dostal naloženo od začátku docela dost a hlavně mu nikdo nevěřil.

Když se dostane s otcem na ostrov, aby tam našel sirotčinec a slečnu Peregrinovou, plynule se dostaneme do minulosti, do roku 1940. Jsme na stejném ostrově, ale s jinými lidmi a sirotčinec je místem plným slunce, klidu a pohody. To už má ale za chvíli skončit, protože Jacob není jediný, kdo přicestoval na ostrov, aby našel podivné děti a jejich ředitelku.

"Co jim právě teď brání v tom, aby šli po tobě?" zeptal jsem se a hned jsem se opravil: "Po nás všech, myslím."
Zvážněla. "Nevědí, kde nás hledat. To a ještě skutečnost, že nemohou vstoupit do smyčky. Proto jsme na ostrově v bezpečí - ale nesmíme z něj odejít."

Shodou okolností jsem dostala možnost jít do kina na film. Přestože jsem se snažila knížku dočíst před kinem, nepodařilo se mi to. Takže když jsem pak pokračovala ve čtení po shlédnutí filmu, už jsem tak trošku věděla, co mě čeká. Původně jsem si myslela, že v téhle recenzi se rozepíšu i o filmu, ale to by bylo na další dvě strany. Takže závěr byl jiný než ve filmu a já jsem byla moc ráda, protože druhá půlka filmu mě moc nenadchla. V knížce nebyl závěr tak akční jak ve filmu, ale mě se líbil víc.  Byl realističtější a tak jako v duchu celé knížky. Zatímco ve filmu na mě působil závěr  trošku zmateně, ten románový se mi líbil a také vás rozhodně naláká k tomu, že musíte mít druhý díl.



Shrnutí na závěr: Sirotčinec slečny Peregrinové byla po dlouhé době knížka, která mě hodně bavila, která mě chytila. Možná i proto, že to je úplně jiný žánr, než jsem v poslední době četla. Bylo tam všechno - napětí, nadpřirozeno, láska, tajemství. Byla jsem pohlcená atmosférou ostrova a sirotčince - pozitivně v jeho dobrých časech a z jeho trosek na mě padala tíseň.

 Jestli se chystáte na film, určitě běžte, protože je moc krásně natočený, výpravné scény, kostýmy, efekty a také hudba, tou jsem nadšená, ale knížku si rozhodně přečtěte před filmem, ať nejste ničím ovlivněni a můžete si ji dosyta užít.


Trailer k filmu




6 komentářů:

  1. Já jsem touto knihou nadšená nebyla, do půlky to tajemno a záhadno působilo ve spolupráci s příběhem na jedničku. Ale ten konec mě zklamal. Nejenže byl zbytečně moc protahovaný, ale také v sobě skýtal celou řadu absurdit, věcí, při kterých jsem musela kroutit hlavou. Je to škoda, protože ta obrazová část je prostě skvělá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se líbila, asi že to byl po delší době trošku jiný žánr :) Ale to je právě to, že co se líbí jednomu, nemusí nadchnout druhého :) Děkuji za komentář :)

      Vymazat
  2. Výborná recenze :) Knihu právě čtu a hodně mě baví :) Tak snad si to udrží až do konce :) Jestli ano, bude to jeden z mých nejlepších objevů, za letošní rok :D

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji a přeji dobrou zábavu u čtení :)

    OdpovědětVymazat
  4. Na tuhle knížku se chystám delší dobu... Ale!... Tou skvělou recenzí jsi mě naprosto nalákala!

    OdpovědětVymazat